METAL MOTO

Přední vidlice dosavadních typů motocyklů JAWA se ukázala dostatečně vyhovující i pro nový typ 634-4. Proto nebyla pozměněna, s výjimkou spodního upevňovacího nosníku. Dřívější svařovaný spodní nosník byl nahrazen tuhým výkovkem. Nádrž paliva je nově tvarově řešena a její upevnění k rámu je praktickou novinkou. Vzadu je  uchycena obvyklými dvěma pryžovými bloky s rozpěrnými šrouby.

Pod sedlem,které se odklápí podél pravé boční hrany, je umístěna podsedlová schránka (viz.obr.4). V ní je uložen akumulátor, pojistka elektrické soustavy a regulátor napětí (viz.obr.5). Přední část podsedlového prostoru vyplňuje objemný tlumič s čistící válcovou vložkou, uloženou naležato. Toto vtipné řešení umožňuje po odmontování pravého bočního krytu zcela pohodlný přístup k vložce čističe vzduchu (viz.obr.6). Nasávaný vzduch vstupuje do tlumiče vyjímatelnou labyrintovou vložkou, která podstatně snožuje hluk sání motoru. Vložka se montuje do tlumiče sání jen u tzv. „tichých“ provedení pro ČSSR a pro vývoz do zemí s přísnými předpisy na hluk motorových vozidel.

Světová móda velkých osmnáctipalcových kol u motocyklů dosud trvá. Tím a také dobrými jízdními vlastnostmi lze zdůvodnit tento rozměr kol i u nového typu JAWA 350-634, i když dosavadní generace třistapadesátek JAWA křižuje celý svět na kolech 16“, s výjimkou posledních provedení, známých už pod pojmenováním Californian. Tak těmto požadavkům vyhovuje i za cenu vyššího těžiště vozidla, jeho celkové výšky, větší hmotnosti a konečně i ceny.

Řetěz zadního převodu je zcela zapouzdřen. Přední řetězové kolečko na motoru i řetězové kolo zadního kola motocyklu jsou uzavřeny v dvoudílných plechových     krytech s nástavci, které jsou nahoře i dole navzájem spojeny pryžovými spojkami tvaru čtyřhranné trubky s měchovitě tvarovanými zadními konci. Řetěz je tak dokonale chráněn proti prachu i vodě, ve prospěch jeho životnosti a čistoty stroje i jezdce (viz.obr 7).

Zdrojem elektrického proudu pro zapalování a elektrická zařízení podvozku jsou jednak šestivoltový akumulátor, jednak šestipólové dynamo dosavadní koncepce JAWA. Účinnými úpravami a zlepšenými izolačními materiály byl výkon dynama zvýšen na 75 W, aniž by se měnily jeho vnější rozměry nebo snížila životnost. Namísto dosavadního jednocívkového (jednodotykového) regulátoru má elektrická soustava nového typu regulátor dvoucívkový, umístěný mimo dynamo v podsedlové schránce. V krytu reflektoru, vylisovaného z plastické hmoty, je vystaveno parabolitické zrcadlo průměru 160 mm, rychloměr, spínací skíňka, kontrolky nabíjení a dálkového světla i přerušovač ukazovatelů směru s vlastní pojistkou (viz.obr.8).
 

K normální výbavě motocyklu patří světelné ukazovatele směru. Přední jsou upevněny na držáku světlometu, zadní na nosníku sedla (viz.obr.9). Ovládají se přepínačem na pravé straně řídítek. Součástí běžné výbavy je dále zpětné zrcátko, pryžová zástěrka za zadním kolem a konektorové spoje v podsedlové schránce pro připojení elektrické instalace postranního vozíku.
 

Obr.8 Kryt reflektoru a rychloměru se spín.skříňkou a Obr.9

Motocykl JAWA 350-634-4 je uzpůsoben pro připojení postranního vozíku typu JAWA 560-3. Proto má rám standardně provedená upevňovací oka pro montáž dvou zadních úchytů. Přední úchyty postranního vozíku se upevní jednak na nejhořejší příčku spodních nosníků rámu, jednak na přední záchyt motoru. S motocyklem sólo i s připojeným postranním vozíkem byly provedeny přísné zkoušky životnosti a pevnostní zkoušky, v nichž vozidla plně vyhověla.

Přes řadu změn na motoru i podvozku a uplatnění nových dílů se podařilo zachovat tvarovou ucelenost stroje. Celkový vzhled jednotlivých skupin (motor, reflektor) a jejich úspěšné estetické řešení jen potvrzuje, že násilné a za každou cenu avantgardní řešení, kterých byl nový typ JAWA ušetřen, nedává obvykle dobrý výsledek. Naopak střízlivá elegance u motocyklu JAWA tradiční a zde znovu uplatněná, je u tohoto typu 634-4 stejně hodnotným aktivem, jako ostatní změny a zlepšení technického a technologického charakteru. Pracovníci národního podniku JAWA odvedli zdařilou technickou práci, která může důstojně reprezentovat jeho slavnou značku (viz.obr.10).

Tento popis včetně technických parametrů se týká nového motocyklu JAWA 350-634-4, provedení 03, které je upraveno pro náš vnitřní československý trh. Výkon motoru je zde záměrně snížen na 20 koní (14,7 kW) v zájmu nepřekročení předepsané hlukové hladiny 84 dB. Zcela identický s touto československou verzí je typ 634-01 s výkonem motoru 22 koní (16,2 kW), který představuje základní verzi pro export do SSSR.

Další odvozené provedení 634-4-01 je náběhová verze s jednoklíčovou přední brzdou s výkonem 22 koní (16,2 kW), zatímco 634-4-02 je již plně sériové provedení s tímtéž motorem a přední dvouklíčovou brzdou. 

 Obr. 11 Verze 634-5 pro export

Souběžně s těmito typy zavádí n.p. JAWA do výroby další modifikace. Vyznačují se plochým reflektorem a samostatným přístrojovým panelem s rychloměrem a otáčkoměrem a několika dalšími drobnými doplňky podle požadavků zákazníků. Nese typové označení 634-5 (viz.obr. 11 a 12).
 

Konečně pak typ 634-6 je známá verze s odděleným mazacím systémem a samostatným olejovým čerpadlem (Oilmaster) požadovaný na některých trzích.

Takže tolik z knihy Opravy a seřizování motocyklů Jawa. Ještě poznámka k zadnímu pérování motocyklu 634-4. Pan Dočkal neuvedl, že tlumiče měly dvě polohy předpětí pružiny. Ty se měnily vyjmutím tlumiče z motocyklu a přenastavením dvoudílného pojistného kroužku. A zpětné zrcátko bávalo ze začátku v rukojeti a pak už klasické v držáku páčky spojky.

„Čtyřka“ a ty další

JAWA 350/634-5
 

Jak již bylo popsáno v první kapitole, jedná se především o vývozní typ. Vyráběl se současně s modelem 634-4 od roku 1975 a měl plochý světlomet s oddělenými přístroji – rychloměrem a otáčkoměrem umístěnými v samostatném plášti z plastické hmoty. Ten obsahoval též kontrolky dobíjení, dálkového světla a nebo i blikačů a neutrálu (podle země vývozu a přání zákazníka). Blatníky byly opatřeny elegantním chromováním, ovšem ze začátku výroby se používalo ještě běžné lakování. Na náš trh přišla tato verze v roce 1975 jen v omezeném množství, o čemž píše i dobový časopis Automobil 1975 (viz. fotoalbum), ovšem pouze s rychloměrem. V roce 1976 je ale již nabízen běžně i pro náš trh ČSSR, jak popisuje naopak Svět motorů (obrázek dole a také další ve Fotoalbu).

Model pět byl lehce modernizovaný a měl již novou rukojeť plynu s podélným drážkováním a s převlečnou maticí, kterou se nastavuje rychlost jejího vracení, přední brzda byla dvouklíčová a zadní stupačky se sklápěly šikmo pod úhlem 45°. Tvarově pozměněny byly také misky ukazatelů směru nebo i páčky na řídítkách. Model s tichým motorem (84dB) a výkonem 14,7kW má označení 634-5-06, pro ČSSR nese označení 634-5-02. Zřejmě ještě kvůli jiným odchylkám, jako např, že nemá otáčkoměr. A model pro vývoz s hlučnejším moterm (86dB) a výkonem 16kW nese označení 634-5-05.

Největší modernizace však přicházejí až v roce 1979 (obrázek vpravo dole), a to i u ostatních modelů, které přišly posléze. Nyní ještě k modelu pět. Ten tedy v tomto roce dostal mohutné padací rámy, taktéž pochromované. Přední teleskopická vidlice měla místo plechových chráničů vinutých pružin pryžové manžety, které zaručovaly větší životnost pohyblivých dílů. Uchycení předního blatníku bylo také pozměněno – výztuhy obepínaly kluzák vidlice a nebyly přišroubovány v jeho spodní části, jak tomu bylo dříve. Dále byly nové zadní pružící jednotky. Montovaly se dva nové typy. První byl se čtyřmi polohami nastavitelnými klíčem (se zakrytými nebo i odkrytými pružinami). Druhý typ – tlumiče používané též u motocyklů ČZ s odkrytými progresivními pružinami. Polohy má také čtyři, nastavitelné taktéž klíčem.

Používaly se stupačky kulatého průřezu, přední byly sklopné, tak jako zadní, o 45° a dobrým doplňkem se stal pohotovostní stojánek. Přední dvouklíčová brzda byla již standardem. Stopspínač byl pro obě brzdy společný, Do těchto vylepšení patří i použití nových ukazatelů směru. Některé motocykly z roku 1979 měli ještě staré typy, ale  v roce 1980 už byly standartní ty nové. U nich byl pozměněn celkový vzhled a použita silnější žárovka 21W oproti běžně používané15W. Jedná se přesně o ten typ známých blikačů, který vydržel ve výrobě až do 90. let. A ještě maličkost – brzdy měly ukazatele opotřebení. Označení novějšího provedení je 634-5-50.

JAWA 350/634-6

Jednalo se o motocykl, který vychází z modelu pět u něhož bylo použito oddělené mazání motoru Oilmaster podobně, jako dříve u důvěrně známého motocyklu Jawa 350 Californian nebo dále Bizon. Model se začíná vyrábět spolu s "pětkou" v roce 1975. Mazací čerpadlo bylo umístěno v levém víku motoru a bylo poháněno klikovým hřídelem. Čerpalo olej v nádobce umístěné z boku pod sedlem – namísto schránky na nářadí. Tato nádobka byla vybavena olejoznakem pro kontrolu hladiny oleje. Obsah měla 1,7 l, což stačilo přibližně na ujetí 1300km.

Oilmaster se používal téměř pouze pro zahraniční trhy a jednalo se o celkem povedené zlepšení, které šetřilo jak olej, tak následně životní prostředí, neboť dávkovalo olej podle zatížení motoru.  Ovládání bylo provedeno lankem plynu přes čerpadlo a následně dalším lankem k šoupátku karburátoru. Výkon motoru byl 17,7 kW, což představuje nejsilnější model; kroutící moment byl 31,4 Nm při 4500 ot/min. Označení nese 634-6-04.

Motocykly do roku 1979 měly elektroinstalaci Lucas, která zahrnovala jiné osvětlení a přepínače (viz. Výbava a vzhledy...). V panelu přístrojů byl pouze rychloměr. Inovace přišla také v roce 1979 pod zvláštním označením 634-8*60 Lux (viz. obrázek). Motocykl pak mohl opět být s jedním přístrojem – rychloměrem, nebo i dvěma. Dostal navíc všechny nové prvky popsané u modelu pět (nové blikače, gumové manžety tlumičů, nastavitelné zadní tlumící jednotky, padací rámy,…). 

JAWA 350/634-8

Model s označením osm se stal na našich silnicích zřejmě nejrozšířenější.  Přišel s velkou slávou v roce 1977 a vyráběl se do roku 1980, což byl vrchol tohoto krásného motocyklu s klasickými prvky. Přinesl s sebou "spoustu" vylepšení. Celkově se do roku 1980 vyráběly současně modely 5, 6 i 8. Z roku 1980 pochází právě  i jedna společná montážní příručka pro všechny tyto motocykly.

U osmičky se jednalo o běžnou verzi určenou jak pro náš, tak i masově pro sovětský trh. Zmíněná vylepšení, která pro náš trh v tehdejší době přinesl jsou hlavně velké padací rámy jak vpředu, tak vzadu (vzadu mohly sloužit i jako držáky při stavění motocyklu na hlavní stojan), rychlopal s převlečnou maticí známý již z modelu pět z roku 1976, kulaté stupačky sklopné o 45° vpředu i vzadu a brzdy s ukazateli opotřebení. A jak už to je u většiny modelů, tak první kusy neměly opět chromované blatníky, ale světle šedé.

Dalším důležitým vylepšením byl určitě pohotovostní stojánek, který usnadňoval ovladatelnost motorky, která zrovna nebyla lehká a zvedání na hlavní stojan může někomu činit problémy. Světlomet byl v samostatném plášti z umělé hmoty a za ním umístěný pouze rychloměr o průměru 80 mm. Otáčkoměr se bohužel v této běžné verzi pro žádný trh nepoužíval. V nově tvarovaném obalu rychloměru se nacházely kontrolky dobíjení a dálkového světla, postupně také neutrálu a blikačů (záleželo opět také na předpisech v zemi dovozu). Ukazatele směru zůstaly stejné jako u modelu čtyři, taktéž jako plechové kryty pružin přední vidlice.

Co se motoru týče, tak se konstruktéři opět vrátili k poloautomatickému vypínání spojky*, které se u modelu čtyři nepoužívalo a nakonec tento mechanismus přežil až do posledních třistapadesátek vyrobených v Jawě. Novinkou bylo řazení rychlostních stupňů směrem nahoru*, ovšem pozor – neutrál byl jak mezi 1. a 2. převodovým stupněm, tak i mezi 3. a 4. Je to taková zvláštnost. Toto řešení měla např. i ČZ 175/477 a je pro jízdu z kopce, kdy jste jen  ze čtyřky "vyhodily" na neutrál.

Pro větší bezpečnost se užívaly odrazky vepředu a vzadu na obou stranách motocyklu a k lepším jízdním vlastnostem přispívala přední bubnová dvouklíčová brzda, která měla samozřejmě větší účinnost. Za zmínku určitě stojí vyřešení stopspínače přední brzdy. Ten byl integrován do bowdenu brzdy a při výměně lanka jste museli vyměnit celý bowden i se spínačem. Od tohoto řešení se u dalších modelů upustilo

První série nesou označení 634-8-01 a další pak 634-8-02. Poslední a nejluxusnější derivát modelu osm byla verze z roku 1979, kdy proběhla modernizace i u pětky a šestky, jak bylo již několikrát zmíněno, a nese označení 634-8-16. Provedení bylo v červené, ale hlavně  ve zlaté barvě a nesla všechny, již uvedené, prvky tehdejší doby - opět gumové manžety na předních vidlicích, jiné upevnění předního blatníku, nastavitelné zadní tlumiče, nové blikače a společný stopspínač.

Montovaly se tedy již celkem tři typy zadních tlumících jednotek. Prví klasický typ – dvě polohy nastavitelné po sejmutí tlumiče a přednastavením pojistného kroužku. Druhý typ měl čtyři polohy nastavitelné klíčem se zakrytými pružinami (na vývoz i s odkrytými). A třetí typ – již jednou zmiňovaný typ s odkrytými progresivními pružinami a měl čtyři polohy nastavitelné taktéž klíčem – viz. obrázek v technické dokumentaci.
 

 * poloautomatické vypínání spojky se u modelu osm opět zavedlo do výroby, stejně jako se nově začala řadit jednička dolu, ale setkal jsem se i s motocykly, které mají stále ještě vypínací mechanismus z modelu čtyři, bez poloautomatu a řazení první rychlosti nahoru. Tedy se starším typem motoru. Jednalo se hlavně o první kusy a také vývozní série do SSSR. A zrovna staré vypínání je i přímo na reklamním prospektu na této fotografii - je vidět lanko spojky vedoucí do motoru v místě karburátoru - ve fotogalerii v celém zobrazení.

JAWA 350/634-7

Poslední model z řady motocyklů Jawa 634 je model sedm z roku 1980. Je zde použito celkem zvláštní pořadí číslování, když model osm vznikl dříve než sedm. Každopádně ale prošel nejvíce úpravami za celou éru šestsettřicetčtyřek, a tak dorostl v dospělý a moderní motocykl, který se aspoň trochu mohl vyrovnat konkurenci. I když v té době byla už naše sériová motocyklová výroba v porovnání se světem dávno pozadu a ani následující modely Jawy 350 už mnoho nedohnaly. Tehdejší systém nám bohužel určoval postupný úpadek v zastaralých koncepcích s dvoutaktními motory a na oživení se muselo čekat až do revolučního roku 1989 a ani po něm to JAWA neměla a stále nemá lehké.

Vraťme se ovšem do doby na začátku 80. let. K našemu poslednímu modelu sedm. Rám a hlavní konstrukční prvky zůstaly stále stejné, ale změnily se důležité detaily. Hlavní viditelnou změnou se staly lisované bočnice na nádrži s nápisy JAWA. Zadní pérovaní mělo již standardně čtyři nastavitelné polohy tvrdosti. Dalším novým prvkem byly výfuky, které nahradily zastaralé tzv. „doutníky“. Osamocený rychloměr doplnil už konečně standardně i otáčkoměr a v novém plastovém krytu společně s těmito přístroji byly již známé kontrolky dobíjení, blikačů, neutrálu a dálkového světla. Na řídítkách se objevil moderní plastový přepínač světel a nový rychlopal se zabudovaným nouzovým vypínačem motoru. Také rukojeti dostaly  trochu jiné zpracování. Páčka spojky a přední brzdy byly nově tvarované (zalomené) pro lepší ovládání.

Lakování se používalo ze začátku červené se světle šedou úpravou blatníků a padacích rámů. To bylo po krátké sérii nahrazeno opět klasickým chromováním. Některé kusy, s největší pravděpodobností pouze na vývoz, měli místo kovových pásů na nádrži pouze vylisované nápisy "JAWA" s nalepenými býlími proužek (více v článku o výbavě a vzhledu jednotlivých modelů).

Vznikly dvě varianty tohoto modelu: varianta 81 a následně varianta 82 oboje s označením 634-7-02. Liší se od sebe jen opravdu v malých detailech. Varianta 82 dostala zvětšenou palivovou nádrž na 17 litrů a s ní i pozměněné uchycení zapalovacích cívek pod ní (již nebyly vedle sebe, ale za sebou – díky tomu právě větší objem nádrže), dále měla upravenou jehlu karburátoru pro nižší spotřebu paliva a zesílené uložení zámku řízení. Kvůli omezení vibrací se začaly používat silentbloky pro upevnění předního světlometu, a také se změnilo uchycení motoru a stupaček. Tato změna spočívala ve spodním držáku motoru vzadu, který byl nyní užší.

Do verze 1982 se dále montoval lehce modernizovaný motor s označením 632, který měl zmenšený počet chladících žeber na karteru z šesti na čtyři. Konstruktéři také vypustili dlouhý pojistný šroub středového čela na klikovém hřídeli, umístěný uprostřed motoru zepředu a nakonec již zmíněný užší spodní úchyt motoru.

Jawu 350/634-7 hlavně proslavila velice úspěšná filmová komedie z roku 1983 Slunce, seno, jahody režiséra Zdeňka Trošky, kde na ní jezdil Venca Konopník. Odtud také přezdívka tohoto modelu : „Konopice“.

Malá časová rekapitulace

1973 první  prototypy 634-4

1974 náběh výroby modelu 4

1975 náběh výroby modelu 5 především pro zahraničí, náběh modelu 6

1976 model 5 i pro ČSSR, 

1977 náběh výroby modelu 8

1979 velká modernizace dosavadních modelů

1980 náběh výroby modelu 7 a zároveň vrchol modelů 5, 6 a 8

1984 konec výroby modelu 7 a náběh nového typu 638

Dále je otázka zda se modely 5, 6 a 8 vyráběly i dále po roce 1980, ale předpokládám, že chvíli ještě asi ano. Určitě výroba dobíhala ještě nějaký ten rok, a do SSSR putovaly podle mě dál určitě. Nebo ta samá otázka u modelu 7, zda se vyráběl i po roce 1984... Nejlepší by bylo, kdyby mi to mohl někdo napsat a 100% potvrdit :-).

Co mám na 90% ověřeno je, že třeba model 634-8 se prý vyvážel na Kubu ještě i v 90. letech, takže asi tak...